Příběh, v němž strach mám žít
dechu se mi nedostává
semletá jak černá káva
však nepřestávám snít
o mechu, tanci a pohádkách
v nichž všechno dobře končí
Usrkáváš moji šťávu
smetanou mne ochutíš
pravidelně
mlčky
vždycky k ránu
ze spánku mne vyrušíš
A srdce dál nám bije
tiše, někdy slabounce
vděčně se teď klaním
příběhu-jež život píše
příběhu, jenž je bez konce 
