Někdy se stane, že máte nějaký nápad, ale našeptávač ve vaší mysli vám opakovaně touží naznačit, ať se držíte při podlaze, že přece máte svých starostí dost.
Já tohoto trolla v mojí hlavě celkem dobře znám. Dělá mi to často. Trolí a mele hlouposti o tom, jak slabá jsem a jak nemá cenu snít a mít velké plány. A protože ho znám a vím, co je zač, dokážu ho už celkem obratně přeprat a poslat sedět do kouta.
A tak se stalo, že jsem se šla proběhnout se slzami na krajíčku a pocitem, že se mi nedaří. Ale jak jsem tak běžela, začala se mi v mysli skládat mozaika. Byl to jasný a zcela neodbytný pocit, že chci udělat něco pro méně šťastné. No ano, protože já tu fňukám a mám k tomu houby důvod. Vzpomněla jsem si na svou sestru Marušku, která se léčila s rakovinou a na její pohublý obličej a holou hlavu, také na tetu Vladěnku a její jizvy na hlavě po několika operacích a myslela jsem na svého muže, který také ještě nemá vyhráno. Znovu přišel pláč. Ano, jsem hrozná plačka. Stačí mi myšlenky na nemocné rakovinou, představa, co asi prožívají, jak se cítí a jak se třeba bojí – ne o sebe, ale třeba o své děti, o svou rodinu. Jako máma čtyř dětí si to neumím představit a jsem opravdu vděčná, že mě život téhle lekce prozatím ušetřil. A mnozí z těchto odvážných pacientů, jejichž příběh neznáme, o nichž nic nevíme, při léčbě přicházejí o vlasy, tedy o důstojnost.
Když jsem o tom přemýšlela, stále mi troll našeptával, že nemůžu udělat nic. Jen politovat ty, které osud takto postihl. Jenže víte co? Je to jinak… VŽDY můžete NĚCO udělat. A tak jsem si dala cíl do konce prosince ušít 100 bavlněných čepic pro kliniku v Pardubicích. Bylo však jasné, že tento počet je velké sousto časově i finančně… ha, troll se zase ozval a smál se mi přímo do ucha. Jenže troll nezná naši běžeckou skupinu! Tam jsem napsala o svém plánu a sen se stal skutečností. Zapojila se spousta běžkyň a k dnešnímu dni mám doma vyskládaných 228 čepic. Sama jsem ušila pouhých 40 ks. Co dělá trol? Sedí v koutě a kouše si nehty… je v šoku. A já? Já jsem dojatá tím, jak velká srdce lidé kolem nás mají. Většinu z těch lidí, kteří ze svých peněz nakoupili drahé úplety a sedli před Vánocemi k šicímu stroji, osobně vůbec neznám. Znám je jen z virtuálního prostoru. Tímto jim chci poděkovat za obrovskou důvěru, za jejich čas i prostředky a už teď se moc těším na úsměvy těch, které obdarujeme. Že je neuvidím? Ano, to je asi pravda, ale přesto věřím, že každý úsměv, který vykouzlíme, každá jiskřička naděje stojí za tu námahu.
Nesmím také zapomenout na úsilí dětí… děti nám před vánočními prázdninami namalovaly 116 přání, takže polovina čepic bude mít i svůj dětský pozdrav! I Vám, milé děti, moc děkuji.
Co napsat závěrem? Snad to, abyste tady na blogu vyhlíželi reportáž z předávání čepiček. A pak také – když chcete udělat něco hezkého, pošlete trolla do kouta a nedovolte mu bránit Vám v tom. Pak se totiž vesmírné síly spojí a pomohou Vám sen uskutečnit.
PS: Toto je dopis, který bude součástí každé čepice a snad nám pomůže posunout se v plánech dál 🙂
Dobrý den,
toto je láskyplný pozdrav odněkud zvenčí. Pozdrav od skupiny žen, běžkyň, které jen stěží rozumí tomu, co teď prožíváš a jak se cítíš, ale chtěly jsme ti rozsvítit den, měly jsme přání přinést radost a naději a snad i pocit, že někde venku jsou lidé, kteří na tebe myslí, i když tě neznají osobně a přejí ti brzké uzdravení.
Je tu jeden malý velký sen, aby se každý rok, v počátku podzimních dní, mohla barevná čepička dostat k pacientům na co nejvíce místech v České republice. Pokud to tak budeš cítit, napiš nám na pribehcepicky@seznam.cz. Napiš nám svůj příběh, zda ti čepička sedla, střihem i materiálem a zda jsi si dokázal vybrat svou barevnou variantu. Napiš nám, cokoli budeš cítit, jako něco, oč se chceš podělit, můžeš poslat i fotku, jak ti čepička sluší. Nic z toho není nutné, ale pomůžeš nám tak v dalších letech doladit náš nápad na čepičky pro dospělé onkologicky nemocné a také svým příběhem můžeš povzbudit a dodat sílu ostatním nemocným.
Přejeme ti z celého srdce hodně sil a odvahy a děkujeme, že jsi přijal náš malý dárek.
S úctou a respektem, za všechny laskavé a štědré ruce, které se do akce zapojily. Venuše Rybová
Miloslava Stryjova
Dobrý den, nedávno se mi život po pár ne zrovna povedených letech začal obracet k lepšímu, našla jsem znova lásku i když jsem si začínala myslet, že už nepřijde 😉 no a pak přišla diagnóza, věděla jsem, že na to nebudu sama, mám milující rodinu a skvělého muže vedle sebe,ale to víte, přijdou chvilky,kdy to člověk moc nedává,jde to strašně rychle,najednou sotva se jakž takž srovnáte s diagnózou,hned vám řeknou, že přijdete o vlasy a za chvíli o svou ženskost.Ale člověk není dost připraven, když z ničeho nic najednou, máte plnou vanu vlasů a jsou všude,najednou si uvědomíte, že je to opravdu tady ☹️ svěřila jsem se sestřičkam na onkologii v Náchodě a oni mi moc pomohly radou a posléze předaly čepičku s přáním k výběru,byla jsem ohromena množstvím vzorů a moc dojatá pránickem, chtěla bych vám moc poděkovat,byl to pro mě ulehčený vstup do jiného světa, pozitivní energie, chvíli jsem váhala s vyzkoušením,ale pak jsem byla překvapená, jak dobře to vypadá,fajn materiál a podpora se s tím zase poprat, ještě jednou opravdu děkuji, vaše úsilí má opravdu smysl.S pozdravem M.Stryjova
Lucie
Dobry den, projekt se mi velice líbí a určitě se zapojim. Jen se chci zeptat. Bylo by možné, abych cepicky odnesla přímo do me blízké nemocnice?
venuse
Krásný dobrý den, děkuji za Vaši ochotu se zapojit. Jistě je to možné tak jak píšete, ale vidím v tom několik málo zádrhelů, nebo potíží. Předně jde o to, že když něco jen někam pošlete bez předchozí domluvy s vedením oddělení (nejlépe osobní domluva z očí do očí) , může se stát, že Vaše práce prostě zmizí mezi personálem. To je bohužel realita s kterou se musí počítat, i když jsem přesvědčená, že většina je poctivá, dávám předost organizovanému, osobnímu a předem domluvenému předání. Které je do značné míry zavazující. Nechám tedy na Vás jaká varianta Vám bude milejší. Pokud se rozhodnete čepičky zalat na uvedené sběrné místo určitě Vám mohu zaručit, že budete v seznamu dárců (prosím zalat jméno v balíčku) a také, že se čepičky dostanou až k pacientům a že k nim bude přidán průvodní dopis (vkládáme do každé čepice) Ať se Vám daří a ještě jednou děkuji!