Jsem rebel, spoustu stádně – státně a slepě dodržovaných tradic nedodržuji. Z části proto, že jejich původní význam se vytratil a jsou hlavně komerční záležitostí a z části proto, že kořeny některých obecně uznávaných tradic nejsou založené na pravdě. A já mám pravdu ráda!
Znamená to, že nemáme v rodině žádné tradice?
Rozhodně ne! Máme, a pro nás jako rodinu, mají hlubší význam než se na první pohled může zdát. Spojují nás a dávají nám pocítit, že patříme k sobě.
Jednou z našich tradic a to už 3 rokem je velikonoční koupání v Orlici. Tuhle tradici jsem nezavedla nějak uměle já, ale byla nápadem dětí. Před třemi lety na velikonoce se děti rozhodly , že se půjdou koupat. Na dotaz , zda mohou, když už svítí sluníčko, jsem jim odpověděla, že nemohou, protože je ještě mráz…jenže o dvě hodiny později už mráz nebyl a můj argument jaksi nemohl být brán vážně. Dobře, dobře , říkala jsem si, …však se jen namočí a zase se honem oblečou. Povolila jsem. Jenže děti do vody vlezly hned několikrát a vesnicí začala jít hláška, ( brzy obecně známá) že moje děti se koupou v Orlici už na Velikonoce. A co víc, byla jsem usmlouvána, že musím taky, že je to úžasný a tehdy se to stalo…,,Mami, to bude naše rodinná tradice ano?,, Ten nápad mě dojal a za zvuku mých cvakajících zubů jsem souhlasila! Nešlo odmítnout – jejich štěstí, že se smí namočit do příšerně ledové vody, že jdu také, i nápad s naší další rodinnou tradicí mě dostal. A tak i letos jsem navlékla plavky, uložila nejmenší dítě do kočárku a vyrazila s dětmi na splávek. Přiznávám, že jsem ráno od páté ranní doufala, že na to děti třeba zapomenou a odložíme to na teplejší ráno (pomoooc, vždyť v noci sněžilo). Ale o sedmé se rozrazily dveře ložnice a ozvalo se .. „mami…řeka“. Bylo jasné, že nemám úniku. Teplota vzduchu -2, teplota vody +5. Cíl ponořit se po bradu byl i letos pokořen a přišel pocit euforie, úprk ke kamnům, vaření horkého čaje s meduňkovým sirupem a výroba palačinek pro všechny odvážné.
Jen nejstarší dítě se nechtělo zúčastnit . ,,Jsem smutný, budu se letos jen koukat,, . I to je život…Ani tradice se nesmí nutit. Vždy je přeci možnost si zvolit. Tedy měla by být.
Proč se o to dělím?
Snad proto, že mít vlastní rodinné tradice je moc krásné a dává to smysl. Je to přesně to , nač se později s úsměvem vzpomíná, protože to je jen naše a je to jedinečné pro naši rodinu. Taková tradice se vyvíjí, žije vlastním životem a má svůj jedinečný příběh.
Máte také své rodinné tradice?
